Zvyky, které lidé na Vánoce dodržují, jsou velmi rozmanité a mají dlouhou historii. Liší se od sebe v rámci krajů i zemí. Jak je to u nás?
Vánoční období v České republice začíná 1. adventní nedělí, kdy se začínají ve městech a vesnicích rozsvěcet vánoční stromky a zapalovat svíčky na adventních věncích. Bývá to také den, kdy se otevírají vánoční trhy, které jsou také velmi populární a nabízejí širokou škálu vánočních dekorací, cukroví, punči a dalších dobrot. Štědrý den, tedy 24. prosince, je nejdůležitějším dnem vánočního období. V tento den se slaví Štědrý večer, který je spojen s mnoha zvyky a tradicemi. Mezi nejznámější patří rozkrajování jablka. Jablko se krájí napůl a pokud se uvnitř objeví hvězdička, znamená to štěstí a zdraví. V mnoha domácnostech se stále drží tradice lití olova. Roztavené olovo se vylévá do studené vody a z jeho tvarů, které zchlazením vzniknou, se následně věští budoucnost.
Především u dětí je oblíbené pouštění lodiček z ořechových skořápek. Lodičky se vytvářejí ze skořápek vlašských ořechů, do kterých se umístí malá svíčka, zapálí a pouští se na vodě, třeba ve vaně nebo větší míse. Podle toho, jak se lodička zachová, se věští budoucnost, například pokud se vzdálí od ostatních, znamená to daleké cesty nebo stěhování. Svobodné dívky také hází přes rameno botou, a pokud špička ukazuje ke dveřím, značí to, že v následujícím roce se vdají a opustí domov.
Štědrovečerní večeře tradičně přináší smaženého kapra, bramborový salát, polévku a další pochoutky, včetně cukroví. Poté si blízcí rozdají dárky, které přinesl Ježíšek. Další dva dny, na první a druhý svátek vánoční, se příbuzní navštěvují a tráví společný čas. Vánoční svátky končí 6. ledna, kdy se slaví Tři králové. Tento den je spojen s koledováním a sbíráním peněz pro charitu.